Společenství cesty

Nezávidím muslimům jejich bohoslužbu. I když v naší církvi by mnozí také nejraději (dle jejich teologie) leželi na tváři a nepozdvihli ani zrak. Závidím mohamedánům jejich oddanost Alláhovi: nikoho ani nenapadne stěžovat si na lidský úděl. On je totiž absolutní vládce a Pán. Před ním padnout na tvář je jediný možný důstojný úkon. Jednoduchá teologie – doporučuji p. Dr. Rychetskému ( viz vánoční LN). To naše teologie je náročná. Na tvář padá jen kněz a to pouze 1x ročně na Velký Pátek, v den OSTUDY LIDSTVA. – Klekáme hříšní; klaníme se vděční; stojíme před Bohem spolu s Kristem, jsouce vyzváni k partnerství. Náš Bůh je Láska a láska si nepřeje držet milované v komplexu méněcennosti. Proto se ON projevil v Kristu; Bůh se stal v Kristu člověkem – v jeho plánu dávno před stvořením světa. A nám svěřil další…
Nezávidím muslimům jejich bohoslužbu. Ta naše, pokoncilní, svědomitě připravená a prožitá, zaujme a obejme člověka ve všech jeho mohutnostech duše i těla. To žádná jiná forma bohoslužby nedokáže. Člověk stojí v úctě před Kristovým slovem a sedí v předtuše jeho slibu, že nás posadí ke stolu a sám nás bude obsluhovat. (Lukáš 22, 27!!). Ze shrbeného hříšníka se stane člověk svobodný, ze služebníka přítel.