Paní Markéto Pilátová,

    

v Janských Lázních se někdy scházejí -cetiletí nezadaní. Dostanu-li se do jejich blízkosti, zvědavě se tážu, jak jemožné, že nepotkali nikdy nikoho, kdo by jim mohl naplnit smysl života darem manželského partnerství. Chodil jsem 22 let do práce a těch možností jsem měl několik. Vy jste hodně studovala, cestovala, poznala rub a líc světa a klidně napíšete, že utíkáte před životem, "před tím pocitem, že naše existence nemá smysl, je to moje soukromá droga... že psaní je analgetikum, které umožňuje žít. Když píšu, tak zapomínám na svět, na sebe, prostě existuju ve světě, který si vymyslím jako v nějaké počítačové hře." (LN 17.2.2016, str. 20). Pro mne je úžasný náš  reálný svět, třeba - cesta člověka od chvíle, kdy se postavil na zadní až do chvíle, kdy těmi předními vytesal Davida nebo napsal "Odu na radost"... Kolika hledajícím dal sílu a naději Teilhard de Chardin! Kolika "Neumělcům života" pomohl Marek Vácha touto knihou? Novum testamentum neznáte? Proč my staří jsme v knihách hledali (a nacházeli) krásu, ale i bolest života, život - ne zapomnění, kdežto mnozí dnešní autoři se bojí reality a nevidí žádný výhled do budoucna!?  Skeptik Pilát z Pontu se ptal, co je pravda, a přitom hleděl do očí Ježíšovi! Pilát není vhodný patron pro poctivé. Obraťte se raději k Markétě Uherské nebo k Markétě z Cortony.