Naše nejstarší Škola

     Líbí se mně staré secesní budovy škol. Naši předkové měli školu i učitele ve vážnosti. Ve valné většině neměli vzdělání rovné učitelům. Můj tatínek chodil sedm let do vesnické dvoutřídky. Jak by neměl učitele v úctě? Natož – aby mu radil! Z rodičů mých 38 spolužáků neměl nikdo maturitu. Dnes mají maturitu téměř všichni rodiče a polovina z nich je ozdobena vysokoškolskými tituly – a těší se společenskému postavení. Jejich děti jsou však už taky jiné, „postmoderní“, s mnoha otázkami, s vysokým sebevědomím, s nároky, s nespokojeností. Proto má škola problémy a je v palbě veřejnosti.

     A tu se kdesi nabídli obětaví rodiče, že se sejdou s učiteli, aby se navzájem lépe poznali a vzali na sebe kus jejich starostí. Dohodli se, kdy a kde se s učiteli sejdou. Velice zdvořile je pozvali – a nastojte! Nepřišel ani jeden učitel! Poslali jen školníka… Není to absurdní?!

     Čo je to „absurdné“? ptá se na závěr filmu „Černí baroni“ major Terazky. Jemu to ovšem musí být odpuštěno…