Vánoce 2011

     Jaké Vánoce bude mít letos tento svět? Budou ve zmatku, neklidu, bez Krista, bez peněz. Zato hodně konferencí, jednání, analýz; ale bez člověka, který by byl uznávanou autoritou.

     Jaké Vánoce budou mít lidé? Vánoce dle jejich představ, s jejich požadavky, jsou důvodem k zadlužování. Jako malé děti nuzných rodičů, které to nezajímá, které se na to neohlížejí, ale jen křičí „já chci!“ Čím více státy krachují, tím více lidé své požadavky stupňují.

     Jaké Vánoce budeme mít my, křesťané? V atmosféře nejistoty a strachu o dobré bydlo „žijeme v bezpečí před každým zmatkem“ (mešní liturgie) a „s nadějí očekáváme požehnaný příchod“ našeho Pána. To znamená: vzpomínáme vděčně na jeho narození, víme o Budoucnosti, do které nás zve, a proto žijeme přítomností. Víme, že nejsme jen šroubkem v mašinérii světa, lehce nahraditelným. Tvůrce Vesmíru, Nepostižitelný, vše prostupující, ukázal se nám totiž v Člověku Ježíši, abychom neměli komplex méněcennosti před jeho Majestátem ani před tajemným Vesmírem. Láska totiž nestrpí u milovaného komplex méněcennosti! Bůh – člověk už tím, že přišel, pozdvihl lidstvo na nejvyšší možnou úroveň. My tedy směřujeme k Oslavení. Chtěli bychom křičet, bouřit, znejistit tento svět, zahleděný jen do sebe. Nejen tiše stát na nárožích ulic jako Svědkové Jehovovi s jejich „Probuďte se!“

     „Bez Krista nevíme, co je náš život, co je naše smrt, co je Bůh, co jsme my sami.“ (Blaise Pascal). Probuďte se! Možná ještě není pozdě…